Nemám rubriku pro MOJE VELKÉ RADOSTI. Moc takových událostí se mi neudálo a
neděje. Až v pátek 24. dubna 2015. To jsem dýchala stejný vzduch s Božským
Karlem…
Já – malá Kitty a MISTR – velký Karel Gott
Nakonec jsem se dočkala. Osobně jsem si mohla užít zpěv Karla Gotta. Jako
jeden z dárků, které jsem si osobně dala ke svým narozeninám. O nápadu a boji
za jeho realizaci jsem už psala.
Co k tomu říct? Dvě holé věty:
VČERA JSEM BYLA V TŘEBÍČI KVŮLI KARLU GOTTOVI
VČERA BYL V TŘEBÍČI KAREL GOTT (TAKÉ) KVŮLI MNĚ
Je to tak a jsem velmi šťastná, že jsem s ním mohla dýchat stejný vzduch a
poslouchat jeho zpěv. Všechno ostatní je to „kolem“. Dokonce to
vidíte i na plakátě. Zpíval se skupinou BOOM!BAND, zpívala s ním Monika
Absolonová a Dasha. To jsou fakta.
Pro mě to byla spíš záležitost pocitů a to veskrze velmi příjemných.
Očekávání, že bude zpívat profesionálně, uměřeně, BIO = živě, a to, co
většinou znám z poslechu. Naživo jsem ho nikdy neviděla ani neslyšela. Taky že jsem
dostala dobré místo k poslechu, sedění, zážitkům. Taky i ti druzí kolem něj že
budou dobří. Stalo se
Zpočátku jsem šla s davem a vážila, jestli si dokážu užít MISTRA v prostředí
Zimního stadiónu Horácká Slávia Třebíč. Stalo se. Stadion se klidně zaplňoval,
úplně zaplnil, já jsem seděla, všichni a všechno bylo tak, jak jsem čekala.
Bála jsem se, že se nerozehřeju, že se nenadchnu pro muziku, i když zpěv a
jmenovitě jeho zpěv (i Moničky) znám a miluju. Publikum v předních řadách
totiž bylo většinou velmi mladé. Až od poloviny parteru se věk fanoušků
zvyšoval. Zřejmě i proto, že dát 5000 za bilet není pro týnejžry s vlastní
(nebo rodičovskou) platební kartou žádný problém. Pro nás starší (a
začínajícího „Gottíka“ pamatující) byla taková suma nemyslitelná.
Myslím si já. Já osobně jsem 5000 dát nechtěla, ale zajímavě schrastěný lístek
těsně pod tisícku jsem nadšeně koupila. S ubytováním to nakonec dalo zajímavou
sumičku. Beru to ale jako jednodenní „láznění“ a na tom jsem nikdy
nešetřila
Moje správné místo – poslední z posledních přístavků (s trendy
batohem)
Vadila jsem, proto jsem potom seděla před vrátky na tribunu
Bylo 19.30 na vteřinu přesně a fanoušci začali skandovaně tleskat. Jen pár
nedočkavců. Do jejich tleskání se ozval tuš, zavířila bodová barevná světla a
rozehrál se orchestr. Jak jsem ocenila přístavek za polovinou parteru!
Vřískající a dunící reproduktory na mé místo dopravily jen poslouchatelné
decibely. Program zahájila Monika Absolonová svým krásným hlasem a citlivým
poměrem k „Třebíčákům“
Jedna z koukatelných fotek – lepší byl obraz na jedné ze dvou velkých
obrazovek
Po pár různorodých písních předala mikrofon Karlu Gottovi. Ten na nás
„vybalil“ svou vůbec první písničku ze své kariéry a nato zpíval
vesměs nové písně.
K. G. ve dvou podobách – na pódiu pod světly a na velké obrazovce
Vpravo coby křoví Dasha vlevo a další zpěvačka vedle ní
Poté přizval k duetu Dashu a ta pokračovala několika cizími písněmi. Pro mě
nesrozumitelnými i nejen kvůli cizímu jazyku; její položení hlasu dělalo pro
mě poslech nesrozumitelný. Až tak, že se starší posluchačky začaly zvedat a
odcházet. Musím přiznat, že jsem jednu chvíli už taky chtěla odejít –
kvůli „rámusu“ bez srozumitelného textu.
Dasha v sólovém vystoupení – jinak zpívala jako křoví ještě s další
zpěvačkou
Nakonec vyšla jako vůbec nejlepší fotka ze všech
Neodešla jsem – a udělala jsem moc dobře. Protože MISTR nastoupil k
druhému bloku svých vypalováků. To byl ten pravý Gott
Některá z vás si přála, abych MISTRA požádala o podpis. Neudělala jsem to.
Viděla jsem totiž vypětí a nasazení živého projevu, které žádalo aspoň
několikavteřinový oddech po skončení písně. O ten ho připravovali zájemci o
podpis a spolufocení. Chudák ochotný se předkláněl a hmatal po každé podané
kytičce, místo aby se prodýchal a uklidnil. Protože po pár vteřinách
následovala další dynamická píseň. Pravda – i pro něj typický
„pohyb-nepohyb“, ale i to je on. Uznalá posluchačka jako já mu to
ráda odpouštěla. Kdyby metal kozelce nebo střihal roznožky, nezpíval by jak
zpívá. To je pro mě nejdůležitější
Po polovině programu už jsem vstávala při změnách zpěváků. Tleskalo se ve
stoje. Méně Monice, masivně při druhém bloku MISTROVA zpěvu. To už jsem
tleskala, naplno zpívala, houpala se, dupala a nadšeně se smála. Někdy mi i
tekly slzy lásky ke zpěvu, k jeho písním. To když vzpomínal na své autory.
Karla Svobodu (lavina nadšení), J. Šnajdra (píšu jak si vzpomínám, také lavina
potlesku), Vašo Patejdla a dalšího slovenského autora, i další. A přiznám se,
že se mi skoro zastavovalo srdce dojetím, že je zde Karel Gott, pro mě stálice
nejen umělecká, ale i lidsky vstřícná. Jako já se kdysi vyučil a teď mi zpíval
– v 75 letech skutečně excelentní výkon. Intonací, čistotou, krásnými
texty i hudbou. Zpíval jako já, když s ním při rádiu halasím nad umýváním
nádobí
Bože – a to jsem při odchodu z koncertu chtěla dát průchod emocím jen
jedinou uznalou větou! Kdybych se byla někde „přivřela“ k
internetu a mohla ji napsat, byl by článek složený z úvodní věty, nějakého
echt mého obrázku z koncertu a pod perexem jediná věta:
(vlastně ani nevím jaká – včera mi jich napadalo hodně)
V hotelu nebyl veřejný internet. Měli tam NB, ale v recepci, kde už nebyla
služba. Nikde jinde v okolí jsem neuspěla. Proto je ta věta DNES tak dlouhá
a rozvitá. A jejím smyslem dnes je že:
VČERA MĚ BAVIL KAREL GOTT!
K doznění emotivního vyznání jsem přidala pár snímků. Točila jsem i nějaké
video. Točila – teda myslela jsem si, že „se točilo“.
Kousíček videa nahraný mám, ale sem to dát neumím. Asi dvě vteřinky Moniky
To je snad všechno. A to jsem v noci cítila, že nedám víc než jednu jedinou
větu
Kitty
Opět je to článek asi z roku 2014. Byl to koncert K. G. první po jeho návratu z Kanárských ostrovů, kde se zázračně dal zdravotně dohromady. Monika byla těhotná a Dasha - nesrozumitelná. To jsou mé dodnes silné pocity ♥
OdpovědětVymazatTak to je hotová slohovka teto😂👌🏼
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář. Hlavně je to záznam silných pocitů při živém zpívání MISTRA. Mám radost, že se článek při přenosu na tento blog neztratil a nepoškodil ☺
OdpovědětVymazatKitty, máš to sice v rubrice Moje drobné radosti, ale věřím, že tohle byla radost velká... a výjimečná. Palec nahoru. Taková akce se, bohužel, už nezopakuje. Hanka
OdpovědětVymazatZase chybka, rubriku u článku poopravím. Díky za upozornění. Zatím píšu, ale pořád se učím, jak přenést starý článek sem a to občas něco unikne ♥
VymazatVelký Mistr Ti připravil velký zážitek. Tak velký, že na něj vzpominas i po letech a budeš vzpomínat ještě dlouho.To je dobře, to je zdroj elánu.
OdpovědětVymazatJirko zdravím tě a děkuji za komentář. Je to pravda, tento článek jsem ráda dávala znovu a sem, protože to byl opravdu velký MISTR a zážitek. I ubytování a osobní setkání s Hankou, všechno to bylo nové a potěšující. Není nad osobní poznání - mistra i Hanky ☺
VymazatMilá Kitty, taky jsem měla kdysi, před 25 lety podobný zážitek. Poprvé jsem Mistra slyšela ještě jako začínajícího zpěváka v kavárně Vltava a to mi bylo 16 let a naposledy v Olomouci v roce 1995, když jsem slavila padesátku.To je zážitek, který nikdo neukradne.
OdpovědětVymazatBlahopřeji.
Ty jsi ho živě slyšela v jeho začátcích a já na sklonku jeho života. Obojí bylo pro posluchačky zážitkem, to nám opravdu nikdo nevezme ☺
VymazatKitty nevadí,že je to článek z roku 2015,ale již se nám nezopakuje a tobě zůstala krásná vzpomínka. Super pustila jsi se do blogu jako bloggerka...
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář a za upozornění na rok napsání článku, spěchám to opravit. Tušila jsem zradu, že tam může být chyba - no opravím to a tobě děkuji za pomoc v této věci ☺
VymazatKitty, tak konečně zase píšeš. To tvoje první stěhování, asi nebyla šťastná volba, pořád jsem si říkala, proč si se raději hned nepřestěhovala na blogspot, tady to zvládneš v pohodě. Je nás tu většina, ten druhý blog bych taky nedala. Ať se ti tu daří, těším se na tvoje povídání :-)
OdpovědětVymazat