Naposledy nám zazpíval - pro historii o kocourku Čičikovi

Nedávno jsem zde psala o našem Čičikovi, který si zvykl posedávat v kotelně…

Náš Čičikov

Byl miláčkem a současně ošetřovancem mého hospodáře. Ten se o něj staral, dával mu jídlo, mazlil se s ním. Já jsem spíš dávala pozor, aby nedostával rohlíky s mlíkem, což mu za celý jeho život (Čičikův) nedělalo dobře. Poslední dobou jsem mu spíš dávala žrát já a dostával kapsičky pro kočky. Stejně se ale naučil přispěchat hned při začátku krmení Terezky. Ta posledních pár dní musela dostávat protialergické granule s telecím masikem spolu s čistou vodou. To se vždycky přihnal k misce, zaklekl nad ní a nedal kamarádce šanci jíst dřív než nějaké sousto uloupil on. Držela jsem Terezku k tomu, aby ho nechala nějaký obsah misky sežrat, než se dala do žrádla ona. Ustupovala mu, poslušně čekala, až si pár soust vezme. Nakonec si nějaké sousto odnesl mimo misku a madam se mohla dát do žrádla

Už dva dny nám vlastně chyběl. Člověk si to neuvědomí, protože to byl venkovní kocourek. Chodil se nažrat jak chtěl, nad svojí miskou strávil jen pár minut. Chutnaly mu kočičí granule, ale taky myši a ptáčci z okolních polí a zahrad. Často přinesl myšku až ke dveřím a zavolal, abychom se přišli podívat a pohladili ho. Ptáčky zporcoval vždycky sám. Asi jich nebylo zase tak moc – žně měl ve dnech, kdy se u nás ve dvoře rozlétavaly mladé vlaštovky či jiřičky. Jasně – lovecký pud. Co bylo míň pohyblivé a unikalo, to „dohnal“ a ekologicky zpracoval

Ilustrační obrázek

Jak je to s tím zazpíváním? Vzpomínám si, že v pondělí (dnes je středa) jsem navečer za venkovními dveřmi zaslechla hlasité kočičí mňoukání. To nebylo běžné, proto jsem se šla podívat ven, proč nás volá. Tehdy za dveřmi nebyl. A dnes mi došlo, že svým hlasitým voláním se s námi asi loučil. Včera už k jídlu nepřišel a dnes? Už kolik dní odmítala Terezka odpočívat v kotečku. Spávala venku celý den, možná i v noci. Nevím, ale možná v kotečku naříkal nemocný Čičikov. Až donaříkal

Bude tu s námi dál. Dostal místečko v kousku zahrady, kde už odpočívá moje malá černostříbrná kníračka Kitty a divoška z útulku Betty. Moc zvířátek nám v historii neuhynulo. Mourek Čičikov bude jedním z nich. Bude spát v sousedství dvou řad narcisek.

Kitty