Dnešní den je pro mě připomínkou mých narozenin. A protože jsem chtěla být akční už od rána...
... na rozjezd jsem šla uklidit vysypanou žlutou popelnici na plast. Jen v noční košili jsem otevřela vrata a zatáhla popelnici dovnitř. Při zavírání vrat jsem si všimla, že mi vyběhla moje skoro slepá a hluchá psice Terezka bez obojku a vodítka, a dala se do chůze po protějším chodníku. Na volání nereagovala, tak jsem rychle vyšla za ní a chytila ji za srst za krkem. V předklonu jsem s ní šla "domů", jenže se mi vysmekla a pokračovala k rybníku. Ten je skoro vypuštěný, což bylo štěstí. Jak tak byla dezorientovaná, šla a šla a najednou s kviknutím spadla dolů. Kolem hráze jsou velké kameny, ty trčí z vody ven, ale pro mě nebylo možné slézt se schůdků, bylo to vysoko. Proto jsem zamávala na pány v kuka-vozu a požádala je o pomoc. Jeden byl šikovný, slezl po schůdcích přes balvany až k Terezce a snažil se ji táhnout ke schodkům. Nad něj si lehli další dva muži z vozidla, chytili ji za přední nohy, její zachránce ji potlačil za zadek a byla venku. I tak jsme ji všichni měli co držet, protože byla vylekaná, mokrá ze studené vody. Rychle jsem šla pro obojek s vodítkem a odvedla jsem si ji domů. Naštěstí se nezranila.
A teď rotuji kolem ní v domě, ofrotýrovala jsem ji, fénuji ji, nechávám ji osychat pod lehkými dekami. Už jsme byly na vycházce, ale sluníčko je pořád ještě slabé, pohyb ji rozehřál. Až začne být krásně teplo, ustelu jí za vraty na sluníčku v bezvětří, to má ráda a cítí se tam dobře. Tam doschne a snad se ranní příhoda nepodepíše na jejím zdraví.
Pořád se snažím při snaze vyjít z domu mít ji na vodítku, teď už pořád. Dřív jsem ji vypouštěla za zahradami samotnou, jen s obojkem, na němž byla dvě telefonní čísla, je taky čipovaná. Ona si v terénu asi na 100 metrech začuchala a vracela se. Ale tak před půl rokem začala mít potíže s orientací, od té doby nesmí bez vodítka ven. I tak - nedávno stačil moment mé nepozornosti a spadla mi do stoky, naštěstí je její přepad opatřený mříží, ale i tak byla těžká logistika, jak ji dostat ven. Nakonec jsem ji nechala projít páchnoucí vodou k místu, kde mohla sama a lehce vystoupat ven.
U ní, chuděry, stačí okamžik její nepozornosti a je zle, naštěstí si nikdy nic nezlomila. A já tu teď sedím a strnule hledím z okna na slunečný rybník naproti. Byl to hned po ránu šok :-(
Kitty
Lydie
OdpovědětVymazatTak to je fajn, že to dobře dopadlo.
Přeji všechno nejlepší k narozeninám, hlavně hodně zdraví.
Milá Kitty, možná chtěla Terezka tak jako ty ranní koupelí oslavit svoje narozeniny.Říkala jsi, že to slavíte společně. Hlavně, aby se nějaké nachlazení neobjevilo. Oběma gratuluji.
OdpovědětVymazatMám slzy v očích. Nezlob se, ale připomnělo mi to předchozí Terezku, která se vám utopila a psala jsi o ní na blogu.cz , Jsem jaksi moc citlivá na ta stárnoucí zvířátka, vzpmínám na poslední dny loni s Mudlou, mám strach o Mufíka, který má také letos 14 let, nemá zuby a je takový náročný a pozornost nás obou, až to muže občas obtěžuje a mně je to pak líto, když on brblá. To jsou asi také příznaky mého stáří. Představa jakéhokoliv utrpení zvířat i lidí samozřejmě moc bere. Dobře, že to dopadlo takto. Terezka si tvoji péči zaslouží , dochováš ji určitě, viď?♥
OdpovědětVymazatRuži, děkuji za komentář. Jen - ta předchozí fenka se jmenovala Betty. Na Terezku už musím myslet na každém jejím kroku a předvídat - zná to hodně lidí, kteří mají letité domácí miláčky. Ale už na ni nespěchám, smířila jsem se, že než se vymotáme ven, tak zbloudí kdejaký výklenek, ani volání moc nezmůže. Ale - zatím jsme dvě na vzájemnou radost i starost :-)
VymazatOmlouvám se za chybu- jo, Betty, je už na obláčku, to je život. Pořád se něco děje. U mladých už pochovali za ta léta víc kočiček- nejen stáří, ale i nějaká ta nemoc, ponejvíce kolem bříška prý- přitom mají dobrou péči a nepouští je ani ven, aby nepřišly k úrazu. Mají různé prolézačky, škrabadla a pod. Kočičky a pejsci "venkovní" jsou sice víc svobodní v konání, ale dřív "odcházejí" podle zkušenějších chovatelů.
VymazatBettynka u nás byla jen asi měsíc, dala nám ji jako nalezenou paní, která se jí prvně ujala, ale potom už se o ni nemohla starat a my jsme hledali za uhynulou Kittynku nové zvířátko. Byla s námi jen jednou na výcviku a potom skončila v nebezpečných lagunách nedaleko. Po mé připomínce, že jsou laguny špatně oplocené, byl po jednání s místním družstvem do týdne nový plot. Bettynka taky padla do hluboké nádrže ronové vody u bejčárny a neměla šanci. Spolu s opravou plotu družstvo také zajistilo poklopy na odpadové roury odtoku z rybníka. Aby do trouby nemohlo nikdy spadnout žádné zvědavé dítě. O tom jsem taky psala na mém blogu v roce 2010. To už je let!
VymazatMařenko, tak jsem se lekla,máme doma staříčky a těžké je to s nimi,vím,ti moji dva jsou na tom stejně. Chodí už po paměti,nevidí,neslyší a tím je o ně větší strach,aby si neublížili. Jsem ráda, že je Terezka v pořádku. Dávejte na sebe holky pozor.
OdpovědětVymazatMáří, také děkuji za odezvu a přání k našim dvěma narozeninám. Jo, nikdo nemládneme, ještě že ti živočíškové neumějí předvídat, co s nimi bude dál. Ale nehodám se musíme vyhýbat obě. Stejně tak držím palce vašim staříčkům, aby se citili doma a v lásce od vás :-)
VymazatK narozeninám hodně zdraví, štěstí a hlavně pohody.
OdpovědětVymazatRanní koupel mi připomíná letní tábory, kdy budíčkem bylo hození do studené vody. Neměla jsem to ráda, ale člověk se oklepal a bylo zase dobře. Tak je to i se zvířaty. Náš Ori také hrozně rád navštěvuje kdejakou louži, ale kdo ho má potom lovit.
OdpovědětVymazatVše nejlepší k narozeninám, hodně zdraví Tobě a i pejskovi.
Vážená paní Marie, nemáte to s Terezkou lehké, ale zvířátko přežívá a nemá extra potřeby.
OdpovědětVymazatVše padá na chovatele, máte dnes narozeniny (odhaduji), přeji Vám zdraví, dobrou pohodu a lepší zítřky s pozdravem Ivan Fenz
Pane Ivane, moc děkuji za komentář a přání, dnes mám opravdu kulatiny a den byl náročný. Už to venku uzavřu a jdu se pořádně vyspat. I vám a paní také přeji co nejlepší večer :-)
Vymazat