22 října 2020

Další láznění v Hodoníně - láznění v roce 2013

„Opět jsem si užila láznění v Hodoníně“…

A takto krááásně se zregenerovala S vyplazeným jazykem

… by dnes vydechla moje ucestovaná sestra. Je to tak. Pepíno s ní před polednem telefonem chvílu kafral. Zrovna nakupovala se synem v Globusu. Její syn byl totiž jejím dvorním kočím při odjezdu i při dnešním příjezdu.

Teď pro neznalé trochu historie láznění (letos v Lázních Hodonín). Já jsem svoje první lázně dostala po výměně druhého kolena. Měsíc v lednu 2012. Tehdy mi napadlo, že bych sestru pozvala na týden za mnou do Hodonína. Domluveno s recepcí a na poslední týden mých lázní přijela ke mně na pokoj.

Pokračovala tím naše mnohaletá tradice. Společně jsme si zajišťovaly na týden pobyt někde v lázních a vypadly tak z obvyklého cvrkotu našich domácností. Co si vzpomínám byly to Velké Losiny, Karlova Studánka… a loni Hodonín. Pro velký úspěch si je letos zařídila pro sebe sestra sama. Už to tam zná a mohla si užít mnohovrstevné relaxace. Mohla – týdenní pobyt jí dnes skončil. A pokud mohu usuzovat z Pepínových informací: „užila si to plnýma hrstima“! Smějící se

Podle mých zkušeností i zážitků je velmi zdraví i duchu prospěšné takovéto „ukročení do láznění“. LÁZNĚNÍ! Ne lázní, placených státem. Obě jsme nekuřandy, nepijandy, zbytečně nevyhazujeme děngi a žijeme racionálně. Řečeno dnešním jazykem „rozumně důchodcovsky“. Je moc příjemné trávit nějaký čas „bez chlapů“ a nechat se hýčkat klidem a ozdravnými procedurami. Proto jsme vždycky na týden vypadly a užívaly si klídku bez domácích starostí. Od letošního roku jsme společné pobyty neplánovaly. Jsme obě silné osobnosti a při delším pobytu vznikaly mezi námi drobné neshody. Od loňska už „každá sama“ a bez hořkosti Mrkající

Doufám, že se od sestry dozvím o pěkných zážitcích. Včera referovala, že si pořádně užila masáží. Doma chodívala jednou za měsíc, ale už to začala zanedbávat. Teď má zase na nějaký čásek „nadpracováno“. Hlavně se těšila na bazén a toho si asi taky dopřávala dosyta. Dokonce se nechala slyšet, že si láznění začne dopřávat i víckrát za rok. Jsem ráda i za ni.

Letos stihla láznění jen sestra. Já ne. Nevím co tak moc důležitého bylo, že jsem to vypustila. Byly potíže s palcem a vlastně nevím přesný důvod. Ne že bych to neplánovala. Trošku mi tu potřebu pobytu jinde suploval vydařený „scuk“ s blogery v Zábřehu. V posledních dnech jsem mínila ještě stihnout pobyt někde s Terezkou; ale pro stálé vyhledávání místa pobytu z toho drobně sešlo. Už jsem našla místečko nedaleko, kam bychom se na pár dní „stáhly“ a užívaly si společného pobytu a pohybu v terénu. Třeba ještě bude pár pěkných dní a skočím na to! S vyplazeným jazykem

Na láznění není nikdy pozdě ani příliš draho. Hlavní přínos ale vidím v možnosti užít si klidu a nestarostí s denním života během. Je to jedna z radostí, které si nemusíme odpírat, když je při ní i bonus ozdravných příjemností. Láznění může být financované i jako dárek k narozeninám, svátkům, výročím nebo k vánocům. Zkuste to taky! Smějící se

Radí Kitty

Žádné komentáře:

Okomentovat