Měla jsem pěkné dámské kolo…
… ale po operaci kolen jsem získala nějaký blok – nemohla jsem na něm šlapat. Dlouho tu smutně stálo, až jsem si všimla, že opět shromažďují kola do Afriky. Blesklo mi hlavou – to je ono! Nenechat stát dobré kolo, někomu tam daleko se bude hodit a zlepší mu život.
Domluveno se společností v Třebíči, kde je také sběrné místo. Problém byl v tom, že máme menší auto a Třebíč je přece jen dost daleko. Ovšem našlo se řešení – dva řidiči z firmy se nabídli, že kolo odvezou. Přímo k akci došlo včera 
Přijel mladý muž, pracovník ESKO-T, a snadno kolo ubytoval do firemního auta. Ještě jsem si nechala potvrdit převzetí (i do mého poznámkového bloku) a kolečko odjelo. Na místě bude repasováno a když nadejde čas, odvezou ho pro někoho, kdo je ještě využije. Je v pořádku, navíc jsem přiložila box, který je možné snadno připevnit na nosič. Snad se v dešti bude hodit nějakému školákovi pro jeho učebnice při cestě do školy 
Ještě že jsou takové akce pořádané. U nás jsou ještě tři kola. Nejstarší je zapomenuté na půdě, ale funkční. Další je hospodářovo novější, moderní, lehké, ale už ho zkrátka do našeho kopečka nevyšlape. Hitem je elektrokolo, které jen zavrní a jezdec je v dáli 
Přeji všem hezký den.
Kitty
Kitty, jsi dobrá duše, to je o tobě známo. Určitě někomu udělá radost a tebe hřeje u srdíčka dobrý pocit, že si ho někdo jště užije.
OdpovědětVymazatTak tak, dobrá duše se zbavuje všeho, co už nemůže používat. Kolo zde prostě léta stálo a určitě udělá radost někde, kde bude užitečné. Musím se rozhoupat podobně se rozloučit s dalšími věcmi, které zde nečinně stojí. Průběžně už odkládám oblečení pro charitu a občas ho kabelu dovezu k kontíku. I přečtených knížek se zbavuju, jenže přijde další "příval čtiva" a tak čtu a čtu, když si urvu trochu času - teď je můžu odkládat akorát do knihobudek
OdpovědětVymazatOpravdu pěkný článek, který může inspirovat. Pamatuji si, že jsem už kdysi k němu psala komentář, tak se nechci opakovat a také rozvádět "jisté pochybnosti", jak to doopravdy s takovými akcemi je. Nechci tu vést diskusi, zda to někdo nezneužije, protože doba je už taková a odevšad slyšíme, že mnohdy se věci mají jinak, než je zamýšleno. Sama mám "s Afrikou" vlastní zkušenosti, o tom někdy později. Tvého rozhodnutí a činu si vážím a to hlavně jsem chtěla sdělit. To, co píšeš v komentáři, je mi blízké a člověk po určitých zkušenostech dospěje k rozhodnutí, že se musí nahromaděných věcí zbavit, nelze jen křečkovat a "zavalit" si byt nebo dům. Něco o tom vím a myslím, že udělat čistku v šatníku je to lehčí. Ono totiž kolikrát není kam nebo komu ty věci dát, aby třeba sloužily dál a myslím, že doba covidu to ještě zkomplikovala. To nepíšu o knihách, o které zájem příliš není a my, kteří se nechceme chovat jako barbaři a hodit je do kontejneru, řešíme nerudovské "kam s tím?". Hanka ☺
OdpovědětVymazatHanku, komentáře se při přesunu ztratily, ale zřejmě jsi totéž tenkrát komentovala u mne. V Třebíči jsme se byli podívat, kolo je v přestavbě - odmontují z něho přehazovačku a další díly, zůstanou jen nejnutnější věci, aby jezdilo. I ta "bomba" na nosiči tam ještě je - snad se v ní někde budou vozit učebnice ♥
VymazatKitty, sama jsem přes magistrát našeho města takovou sbírku iniciovala "kola do Afiky". Brýle na Ukrajinu byla samostatná akce Charity,té jsme se zúčastnili klubově také. ☺
OdpovědětVymazatV naší republice si žijeme dobře, staré věci ale můžou ještě posloužit. Je fajn, že se najdou lidi, kteří mají nápad a dokážou pomoc zorganizovat. Za to tě chválím. Na hodně místech se sbírají potřebné hmotné věci, aby uvolnily místo moderním a ještě posloužily. Moje kolo ještě připravují, odmontovávají různé zbytné věci, aby zůstalo kolo se základním vybavením, které stačí k dopravě po rovině. Někde na něm třeba bude vozit zemědělec úrodu nebo nějaké dítě se bude vozit do školy ☺
Vymazat