Jodovka pro imobilní - článek z 19. 1. 2012

Už je to tak. Je pro mě výhodné být imobilní…

Vana pro imobilní pacienty

Při pohovoru u paní doktorky jsem obdržela návrh na jodovou vanu. I jsem si jala stýskat, jak se s vanou jako takovou nekamarádím. Ta dobrá duše mi umožnila důstojné čerpání této procedury.

Už jsem měla s obyčejnou vanou tu čest. V Hrabyni mi ji taky napsali a čerpala jsem jodovou vanu. Přišla jsem k hluboké vysoké vaně, podle pokynů se svlékla a splavně zajela do vany. To zajela je terminus technikus: dosedla jsem na rantl a spustila se do ní. Při tehdejších 105 kilech jsem přistála na dně v notném vějíři vody, která opustila prostor. Napodruhé to šlo už líp. Ale potom to její nedůstojné opouštění! Sama jsem své tělo nezvedla, pořád jsem sjížděla dolů. I při dopomoci sestřičky se návrat do vany s trychtýřem vodičky třikrát opakoval. Nakonec mě nedůstojně tahali, mokří, a kóje plavala.

Tak to dnes odpadlo. Přišla jsem, otevřenými dvířky v boku vany jsem dosedla na dno na neklouzavou podložku, dveře paní zavřela, napustila vanu a láznila jsem se. Po ukončení pobytu ve vodě odtekla voda (jodová), paní mi otevřela dvířka, posadila jsem se, vzepřela a odešla do prostěradla, zabalená do deky. Tak jednoduché to dnes bylo. A bude prý i nadále.

To je pokrok! A přitom stačilo si splknout s paní doktorkou a nastínit jí fóbii, kterou z hluboké vany mám. Pochopila a vyšla mi vstříc. A já mám teď příležitost chválit naše láznění.

A strach z vany? Došlo to tak daleko, že když jsem přijela z Hrabyně domů a Pepíno mi nechtěl k vaně přidělat madla, pozvala jsem si firmu a ti mi ukutili sprchový kout. Přitom jedním vrzem do staré kutě přivedli do místnosti studenou a teplou vodu, zapojili mycí stůl a ještě navíc rekonstruovali celé odpady.

Zatímco dnes – pro větší efekt znovu opakuju: přišla jsem, ladně dosedla do vany a potom se zvedla a odkráčela… Kdo nepoznal minulé, nepochopí. A já jsem dnes ráda, že je to tak.

Kitty