Kdysi bylinkářka, pořád bylinkářka

Ve skončeném vysílání Noční linky Českého rozhlasu Brno jsem objevila zajímavou věc...

Končilo vysílání, probíhaly poslední minuty dnešního tématu "Bylinky pro zdraví". Zaslechla jsem paní volající s dotazem, že špatně vidí a v zahradě si rozdírá ruce do krvava. Utržené  šrámy se jí nedaří hojit. Prosila o radu, co dělat.

Jen jsem to zaslechla, napadlo mě, že mám letitou zkušenost s hojením ran s pomocí jitrocele. Ale volat se mi nechtělo, většinou se nedovolám nebo se musí dlouho čekat, než moderátor hovor vezme do vysílání. 

Než jsem to domyslela, zavolala paní a radila nevidící paní, aby použila na hojení ran jitrocel. Popsala i dva druhy jitrocele - jeden kopinatý a druhý s kulatými listy. Ten kopinatý že ránu otvírá a čistí, větší s oblými listy ránu zahojí. A jak ho připravit k hojení. I to, že list musí rozrušit, třeba dřevěným válečkem, a šťávou pomazávat ránu. Opakovaně. A že se rána rychle a bezpečně zahojí.

Rady pokračovaly. Ozvala se další volající, že je to tak a má s tím dobré zkušenosti. Prostě - jitrocel pro všechno na rány.

Vysílání dnešního dne skončilo a já jsem byla rozrušená. Dlouhodobá záliba ve sbírání a využívání bylinek mi dnes pomohla pochopit, že záliba může zachraňovat naše těla. 

Jednu silnou zkušenost mám i osobně. Při žnutí trávy jsem si usekla konec ukazováčku. Docela to krvácelo a hledala jsem pomoc. O jitroceli vím, proto jsem se vydala hledat jeho listy. Naštěstí ho bylo v zahradě i na přilehlé louce hodně. Utrhla jsem list, na nevyčištěný krvácející konec prstu jsem si ho pomačkaný přiložila, obtočila kolem prstu a doma převázala. Dál jsem se o to nestarala. Asi za čtyři dny jsem vysušený list sundala. A zjistila jsem, že konec prstu je čistě a úplně zahojený. Nebylo ani potřeba přiložení hojicího oblého listu jitrocele 😉

Po přestěhování do města jsem samozřejmě hned obhlížela, jaké zde rostou bylinky. Už vloni jsem objevila nějaké, které jsem si donesla a usušila na čaje. Jenže obyčejné kopřivy, bez nichž čaj není léčivým čajem, jsem zde zatím nenašla. Nějaké budou asi na svahu Líšeňské rokle nad tramvajovou dráhou, ale pro zhoršené chození pro ně nemůžu. Budu hledat nějaký koutek, kde na kopřivy všudypřítomná obecní sekačka nedosáhla 😉

Zdraví vás Kitty a všem přeji dobré ránko.