Nebezpečná dvířka pračky

 Nebezpečný pád se mi stal už v novém bytě...

Ilustrační obrázek

... jen proto, že jsem měla v úzké cestě kolem linky pootevřená dvířka automatické pračky. Kterých jsem si všimla, až už bylo pozdě. 

Všimla jsem si jich až tehdy, když jsem chtěla projít kolem. Dvířka se právě otvírala, asi jsem do nich ťukla kolenem. Instinktivně jsem se jim chtěla vyhnout, abych je neutrhla. A bylo to, najednou jsem padala.

Pokud si zpětně vybavuji, opřela jsem se slevou rukou o zeď, ale nestačilo to. Zavnímala jsem už nízkou polohu, řinkot něčeho plechového, současně jsem nedosáhla na blízkou zárubeň dveří přede mnou. Cítila jsem ránu do hlavy, dopadla jsem na kolena a o zárubeň jsem si trochu poranila ruku. 

Po pádu jsem pár chvil sledovala, jak moc a co jsem si zranila. Nic moc, obvyklé modřiny na obou kolenách, rána nad čelem, šrám na předloktí. 

Nato jsem obhlížela situaci. Po boku chodbičky mám dřevěné třínohé stoličky z masivu, o jednu z nich jsem se udeřila do hlavy. Řeznou ránu jsem asi utrpěla o plechový modrý kbelík, který stál na té stoličce. Až později jsem si všimla, že kbelík byl zdeformovaný do oválu na horní straně, včetně zrolovaného držátka. Naštěstí jsem nepadla do skla v prosklených dveřích. 

Takže se vlastně nic moc nestalo. Pohybový aparát beze škody, modřiny už jsou žlutavé, šrám se zahojil. Vše se to stalo proto, že jsem zhlédla otvírající se dvířka pračky - abych je neutrhla.

Vlastně jedna škoda na pračce se stala. Srazila jsem otevřený zásobník na prací prostředky. Vyletěl ven - ale jeho oprava odborníkem s cenou za 5 minut práce za 1 600 korun - to už bude námět na další článek.

Kitty