Dnešní nadpis platí, je tam plus. Značí nadstavbu, něco, co není běžné, takovou přidanou hodnotu v umělecké rovině. Byť se koncert odehrává v přírodě…
Byli jsme na dovolené v přírodě v kempu Bítov Horka v pohodlné chatě a v tom nejteplejším létě co znám. Opravdu jsme si týden svobodného volna u vody užívali. Přes den jsme my starší ženy vodily naši omladinu do zátoky, hlídali je ve vodě a dbaly, aby se nespálili. Hodně jsme polevili ze zásad racionální výživy, ovšem kromě mě. Já jsem začala přísnou odtučňovací dietu, ale taky v pohodě. Šlo to nadmíru snadno, ač jsem z náběhu měla obavy. Moji stravu tedy vyjmu z popisu dovolené. Ovšem naši mladí desetiletí – Veronika a Vojtěch – si užívali babiččina-sestřina rozmazlování ve všech směrech. To všechno bylo přes den.
Večery byly velmi teplé a do rozpálené chatky jsme se uchýlili až tehdy, kdy už jsme měli všechny hry dohrané, hovory rozpovídané, křížovky doluštěné a do bezpečí chatky nás hnali komáři. V začátku letošního července byl víkend se dvěma svátky, takže v kempu bylo všechno obsazené do posledního místa. Při tom volnu a krásném počasí nebylo divu. Večer začal….
Usalašení v chatce jsme se soumrakem uslyšeli trubku, která hrála večerku. Věděla jsem, že poblíž je vojenská zotavovna, tak mi nepřipadala tato melodie jako nic zvláštního. Nedalo mi to ale a vyhrnuli jsme se ven, připadalo nám, že něco tak pěkného musíme poslouchat venku. Nebyli jsme sami. Z chatek nás bylo venku hodně a jak jsme vyšli, uviděli jsme lidi venku, jak se dívají nad naši chatku nahoru. A odtud zněla i melodie. Shora. Znalí rekreanti, kteří tu už byli víckrát, se nechali slyšet, že to hraje pošťák. Hrál na trubku a k dobru dával několik melodií. Největší dojem ale udělal aplaus stovek ubytovaných. Všude mezi stany a před chatami stáli lidé, nadšené tleskali a „umí“ znělo hromově. Duše bítovské zátoky děkovala muži, který každý rok takto zdraví lidi v kempu. Loni prý nehrál, prý byl nemocný, proto dnes i další dva večery sklízel nadšený potlesk za svůj hudební dar pro nás pod sebou. Z obrovského balvanu ve skále nad námi znělo několik hudebních pozdravů.
Tento koncert nás pod večerním nebem stmelil. Příští dny jsme očekávali našeho hudebníka, nezklamal nás. Asi tři dny hrál nad námi a bylo to krásně slyšet, i publikum měl početné. V dalších dnech hrál jinde, už to nebylo tak dobře slyšet a i publikum měl menší. Skončily svátky, už nás bylo míň. Když se pak tóny trubky už neozvaly, litovali jsme. Jaksi to pod bítovskými skalami už patřilo k večeru.
Slíbila jsem, že o tom napíšu do novin. Zkoušela jsem to před pár dny napsat jako příspěvek na Novinky.cz, ale nezaregistrovali mě, nemohla jsem tam nahrát svou fotku. Tak to říkám vám. Jestli pojedete na začátku prázdnin do bítovské zátoky Horka, možná to uslyšíte sami. Já teď za rekreanty moc děkuji pošťákovi z Bítova. Máme to kousek, řekla jsem si, že tam na tento koncert začátkem července zajedeme. A zkusím hudebníkovi osobně poděkovat. Za nás za všechny, kterým hrál. Děkujeme.
Kitty
Žádné komentáře:
Okomentovat