...a hned je v kuti husto...
Bylo pondělí 13. ledna 2025 odpoledne a nastal horor v bytě. Hromada náhod zavinila, že mě rodinní příslušníci začali hromadně shánět, protože jsem byla dlouho nedostupná. Ani na druhém telefonu jsem se na volání neozývala 😯
Mám se sestrou domluvené, že si v sobotu nebo v neděli voláme. Stalo se, že jsem se jí neozvala ani o víkendu, ale ani v pondělí. To sestru znepokojilo, v pondělí 5 x volala na můj telefon. Ten byl stále nedostupný. Když volala 3 x na druhý telefon, nikdo to nebral. Sestra začala být znepokojená. Zavolala to svému synovi, a ten slíbil, že se sem odpoledne zastaví osobně. Ale to už se schylovalo k nápravě. Ale jak to bylo? Zmatky a náhody jako na běžícím pásu 😏
V pondělí po obědě jsem se rozhodla sestře zavolat. Jen tak, že jsem to o víkendu neudělala. Jen jsem ale vzala telefon, zjistila jsem, že je totálně vybitý. Nabila jsem ho a jen jsem ho nabila, najednou zvonění na domovní zvonek. Odzvonila jsem vstup a čekala, kdo se objeví. Po chvíli vystoupal do 5. poschodí synovec, fofroval prý po schodech. V jeho obavách ho uklidňovalo, že jsem mu otevřela vstupní dveře. A potom už došlo k vysvětlování 👀
Spousta navazujících náhod. O víkendu jsem sice nevolala, ale pořádně jsem větrala - a aby mi nenalezla zima zbytečně do bytu, tak jsem už v pondělí pečlivě zavřela dveře ložnice. Takže jsem ani v to pondělí neslyšela telefon. Zvonil už jen náhradní, ten fungoval, ale když jsem ho přes dveře neslyšela!
Mnoho náhod, mnoho slov. Hned po příchodu jsem zavolala sestře, že jsem v pořádku a synovec je zde, že mu povykládám. Dlouho se nezdržel, bylo vysvětleno. Prostě - ani dva telefony nezajistí, že se vždycky dovoláte 👃
Pokud to bylo na někoho složité, je to moje vina. Článek dopisuji až v úterý, mohla jsem si to časově sesumírovat. Ale hlavní věc je, že jsme upokojení. Nic se nestalo, můj telefon dám prohlédnout, protože se brzy vybíjí baterie. A nosím ho "na srdci", kdyby něco. Přiléhající dveře ložnice raději nebudu vůbec zavírat. Mám poučení - náhoda je mnohdy vysvětlitelná, až se člověk přičiní 😅
Kitty
To se mi občas stane, že dám telefon na nabíječku do kuchyně a přestože ho vedle slyším, než tam dojdu hovor je pryč.A pak to je třeba obsazené. U té Motoroly se mi docela brzy baterie vybíjí.No ten typ nebyl nijak drahý, takový dost těžký do ruky a tak co bych asi chtěla, že?
OdpovědětVymazatRůženko, Motorola Razr V3i je nejlepší mobil pod sluncem - teda pro mne. Měla jsem tam nahrané fotky volajících a pokud na venkovním displeji nebyla fotky tak jsem to nebrala. Vnitřní displej velky a hlasitost pro mne nedoslýchavou. Jenže mi spadl rozbil se a již ho nedělají.....škoda, škoda. Véčko, pro někoho trochu těžší a baterie když se moc nevolá tak akorát....zdraví Míla
VymazatHlavně, že se to vysvětlilo :-) Já zase hledám telefon tak desetkrát za den, protože ho pokaždé položím na jiné místo... a pak už nevím, kam to bylo :-D
OdpovědětVymazatMít dva telefony se nám s Josefem osvědčilo a pokračuji v tom. Vždycky se mi zatoulaný mobil někde ozve a je po starosti. Stačí mít doma nevyužívaný nabitý mobil, na ten v případě potřeby prozvonit...
VymazatTo se prostě tak nekdy semele, člověk všechno nevychyta
OdpovědětVymazatA navíc - ten Josefův jen tiše vrněl, nemohla jsem ho ani pořádně slyšet. Dnes jsem nastavila úroveň zvonění na 6. To mě zase vyděsí ;-)))
Vymazat