Z "Denních záznamů jsem vykutala jeden poznatek. Nebyl z naší rodiny, ale v našem mládí jsme ho slýchali často....
V době oběda jsme doma často slýchali "JEZ!", aniž jsme věděli, že nás rodiče napomínají englickým slůvkem "YES!. Což tehdy i dnes znamenalo - "dej se do jídla!", "dojídej!" Já jsem na to slyšela a proto jsem byla celý život dost obtloustlá a do života se mi to projevilo jako nevýhoda.
Bylo to nejdražší slovíčko, které se na mně podepsalo. Ale tehdy to znamenalo "Dáváme ti co můžeme, když je vás v rodině tolik!"
Kitty
Kitty, připomněla jsi mi jednu knížku z Červené knihovny u našich. Tam zamilovaný mládenec chtěl, aby se jeho milá naučila anglicky a ona mu řekla, že umí říci jen yes. To stačí - odpověděl: Máš mě ráda? A ona to slovíčko použila - základ angličtiny? To jsou zákruty myšlení, viď? Mě nutily tím naším českým jez spíš jen vychovatelky v domově, když jsme měly štiplavou křenovou omáčku a slzičky nám nad ní tekly. ☺
OdpovědětVymazatTohle je taková slovní hříčka, moc nás naši v mládí nepobízeli. Ale nouzi jsme taky neměli. Že jsme neměli máslo? Zato jsme zabíjeli. Zato jsme měli angorské králíky - ti dávali vlnu a i maso. A kačeny na potoce před domem, to nám nikdo nemusel draze dovážet.
VymazatJá už jsem na stáří alergická na nucení do engličtiny, proto si z toho už dělám prču. Zato se prsím tím, že jsem schopná psát čistě a správně česky, jsem češka. V nouzi engl. porozumím, hlavně praxí s internetem - ale to už víte a dál to nebudu rozvádět. Kdo je ve vleku cizích řečí kvůli určité nutnosti, toho chápu. Ale jsem ráda, že i když neznalá angličtiny zde i jinde psanému textu rozumím. V mých letech ;-)))
Kitty,mě chutná a chutná a chutnalo i bez pobízení
OdpovědětVymazatJako deti hlad jsme neměly,všechno rodiče zajistili. Horší je,že englicky nerozumím ani v nouzi. YES🥰😱👍🍀
Máš humor, tvůj komentář mi vyvolal úsměv na rtech. Jó časy našeho mládí!
VymazatNakonec o co jde? Když je potřeba, tak hútorit englicky umí každý mlaďoch okolo. A když je nejhůř, u komunikace s cizinci středního věku pomáhá ruština, každý z nás má z ní nějaké povědomí. V Maďarsku a v Bulharsku kdysi nám při rekreaci pomohla ruština, tu tam znali všichni a engličtí by si se svou řečí v Maďarsku ani nevrzli ;-)))
Já jedla vždy bez pobízení, taky jsem podle toho vypadala! :D
OdpovědětVymazatAhoj Kitty, s tím pobízením k jídlu jsi mi připomněla, když byli moji kluci malí. Ten nejmladší (mám tři) strašně špatně jedl, málo a pomalu... Ráno já spěchala do práce a do školky ho vodil ten prostřední. Já vždycky před odchodem : A popoháněj toho Martina, ať jí ! Odpoledne mě nejmladší žaloval : Mami, on mě vůbec, ale vůbec nepopoháněl :o):o):o). Měj se dobře, Lenka
OdpovědětVymazatMilá Kitty, srandička končí, kdy bude další příspěvek ? Copak se nic neudálo, nebo chodíš do engličtiny EYS ☺ ☺ ☺
OdpovědětVymazatMarti, mám výpisky, ale pochopila jsem, že můžu napsat víc článků najednou a nechat je zveřejnit postupně. To možná pomůže a díky za nakopnutí. Měj se fajn a pořád pomáhej ;-)))
VymazatTak už jsem rozjela ten kolotoč nových článků na mém blogu. Můžete si počíst.
VymazatZato já jsem si našla (pro mě nové) blogy a chodím si číst zase k nim. Při několika jejich článcích za sebou je mi většinou hezky. Ještě všichni blogeři nevymřeli nebo nepřestali psát :-)))