Stránky

17 března 2019

Domalováno v domě

Není to vlastně malá radost, je hodně velká. Máme místnosti v domě jako nové…

Ilustrační obrázek od: ESTAV.cz

A hřbety namožené, ještě že nám chlapi z přízně pomohli v pondělí 11. března 2019 vystěhovat největší kusy do garáže. Potom 4 dny probíhalo malování 5 místností, od třetího dne už jsem rotovala s hadry. Naštěstí malíř zahalil nábytek tenkou fólií, takže k úklidu zbyly lišty. Těch zakapaných bylo hodně, pěkně jsem si protáhla nožní šlachy. Hospodář tentokrát taky pomáhal, hlavně tam, kde se muselo kleknout.

Malíř skončil ve čtvrtek odpoledne, od té doby jsem měla snahu natahovat zpět co šlo ženskými silami. Dnes (v neděli 17. března) jsme shledávali „škody“ – u jednoho lustru praskl drátek, takže v obýváku se nesvítí. Dole v kuchyni se při posunování velké lednice-mrazáku někde taky ulomil drátek, takže zatím je to provizorně opravené, zítra při světle bude revize. Pro mě začne vynášení věcí v krabicích a velkých koších. Už mám promyšlené, co už do domu nepřijde, shromáždím to do nějakého pytle a předám do textilního kontejneru na charitu. Hodně věcí jsem už odklonila, najednou je v místnostech volno až neskutečně.

Už je to hromada let, co jsme malovali. Za tu dobu se řada věcí projevila jako nepotřebné, zestárla až zteřela, při stěhování se naštěstí přímo rozpadla. Veranda je krásně volná, dá se teď snadno uklízet. Padla tam i čtyřmetrová garnyž se záclonou – budou dvě nové dřevěné po 1,90 cm, s novými lehkými záclonami.

Čeho se v takovém frmolu bojím je nervozita. Občas jsme na sebe štěkali, kupodivu jsme to ale přežili oba. Mne posilovalo vědomí vzdušnosti a nového vzhledu všeho v domě. Hospodář tušil, že řada věcí malování ani stěhování nepřežije, že stejně se něco rozbije nebo poškodí. Naštěstí to všechno nezrušilo jeho! Ale…

… je hotovo, čisto, přehledno. Kotel jede naplno i dnes, končí v něm už dřív naplánované staré věci. V pátek odvezli v popelnici nejen části opadaných rohů místností (starý provlhlý a prosolený dům), ale taky staré prasklé hrnky a talíře, které mi nějak (ani nevím jak) vypadly z ruky. V domovních nikách je o dost víc místa – budou tam pěkné hrnky a skleničky k běžnému použití.

Jen nevím – kdysi malíři stříkali svoje barvy a v domě to potom typicky kořenně nebo mlékově vonělo. Zde ne, nebylo cítit žádný cizí nebo nepříjemný pach. Malíř na všechny podlahy položil pásy igelitu s vrstvou textilu, po nich chodil a potom je sroloval – k umývání zůstaly jen lišty u stěn. I tak toho bylo dost, ale jak jen to šlo, myla jsem to ještě čerstvé.

Na běžné uklízení toho moc nebylo

Pro nové čtenáře byla asi lavina posledních článků podivnými soupisy. Pro mě ale budou nejen chybějícími přehledy pro vaši orientaci, kdy a o čem který článek skoro za uplynulý rok byl. Od teď už budou normální články. V normální domácnosti, v nezvykle čistém a prozdušněném prostředí. Hned se líp dýchá a cítím příval energie. Zrovna se pěkně rozfoukalo, ale nám to nevadí. Máme farmičku „jako novou“ Úžasný

Kitty

Žádné komentáře:

Okomentovat