Další scuk - u nás - ze 24. 7. 2014

Konečně se mi něco zadařilo. Chytila jsem si blogerku a přilákala ji k nám. Na kafíčko…

Ano. Ze Skypa jsem se dozvěděla, že blogerka Katka z HK je na Bítově. Je to k nám coby kamenem dohodil a nezaváhala jsem. Pozvala jsem ji k nám. Zadařilo se až včera, ale jsem moc ráda, že se setkání podařilo.

SMS o příjezdu přiletěla, zrovna když u nás bouřilo a lilo. Přesto se vydala na cestu. Teda, když jsem se vyptala, kudy k nám jela, přeletěla mě hrůza. V lijáku takovými cestami necestami. Do domu se dostala jen pomocí auta – za vraty zela rozsáhlá laguna. Ale zvládla to. Manžel zůstal na Rumburakovi, tomu mokro a hromy blesky nehrozily

Jsem moc ráda, že se přijela podívat, kde a jak zde žiju. Prošly jsme celým domem i zahradou. Asi se divila, kde že je ta veliká FARMA. No – veliká není, jsou to přídomovní prostory. Ale na práci a vyžití je toho pro jednu ženskou dost. A nejen pro mě.  

Jsem moc ráda, že zde byla. Dnes jsme přes Skypa hodily řeč. Má jasno a srovnala v názoru i mne. Nemám čekat uznání druhýho člověka, kde on necítí jeho potřebnost. Je nás hodně takových. Ona má nejen načteno, ale i nažito a může radit. Jen decentně. Člověk si nakonec musí poradit sám, protože zná situaci nejlíp. Je však jen dobře, když si může svoje zkušenosti nechat ověřit jiným člověkem. V tomto jsem se nemýlila.

Oni dnes už balí a přesouvají se do Brna. Snad se jim na výletě líbilo. Rumburak má hezké zázemí i papu. Jsou tam koníci, je pořád na co koukat. A Vranovská přehrada a její okolí jsou příjemnou oddechovkou. I když zrovna pro vyjížďky na kolech – bylo dost „mokravo“. Ale oddech u knížky a bowlingu byl jistě potřeba.

Milá Katko, moc děkuji za možnost tě poznat. Taky za náhled. Ráda jsem tě poznala a popovídala si s tebou. Je příznačné, že nejhezčí jsou setkání, která se dlouho a složitě neplánují. Využily jsme příležitost a potkaly se. Tentokrát na „mém“ území. Ani liják tě nezastavil. Snad ti návštěva u mně dala taky trochu oddechu a poznání. Z vyprávění jsem poznala i vaši psí smečku. Jsou si nimi starosti, ale radostí je jistě víc

Ale – teď mě napadá. Vlastně jste zde den předtím hledali „VESNICKOU PAMÁTKOVOU REZERVACI“. Je zde v obou částích obce a vlastně jsem si ani nevzpomněla, že jsi se chtěla podívat na krásně zachovalé a opravené domy a doplňky původních vesnických stavení. To mě mrzí. Opravdu. Domy jsem objevila a při svých procházkách po okolí se těším jejich krásou a funkčností. Teď je jich většina opravených a jsou příjemné na pohled. Je to škoda.

Ale nic není ztraceno. Budu je obcházet a fotit. Pošlu ti je mejlem, případně je dám i do článku. Stejně na mém blogu v posledních dnech nepřibyl pořádný článek. Ty jsi mi svým krátkým pobytem zase vlila chuť do života. Za to děkuju nejvíc. Přeju vám hezký zbytek zaslouženýho volna a dobrou cestu domů.

Co víc říct? Veliké lidské DĚKUJI. Ať se ti bohatě vrátí vše dobré, čím jsi mě potěšila a posílila. Vždycky je dobré, když jsou lidi přátelsky spolu. A ženský zvlášť. Ať ti další život bohatě odplatí pomoc a naději, kterou jsi mi svou prostou lidskostí poskytla

Kitty